Reedice významného díla violové literatury
Na konci dvacátých let nastal ve Vycpálkově tvorbě, do té doby téměř výhradně vokální, obrat k instrumentální hudbě. Během tří let vznikly krátce za sebou čtyři rozměrné skladby pro housle a violu: Sonata in D Chvála houslí pro housle, klavír a mezzosoprán (1927-28), Duo pro housle a violu (1929), Suita pro sólovou violu (1929) a Suita pro sólové housle (1930). Na oba nástroje Ladislav Vycpálek (1882-1969), jeden z nejzajímavějších českých skladatelů první poloviny 20. století, hrál a vzdal jim těmi sólisticky vytříbenými komorními kompozicemi osobní poctu.
Ve čtyřvěté, zhruba 17 minut trvající Suitě pro sólovou violu op. 21 vytvořil nástrojově i obsahově velmi závažné dílo, které je vedle skladeb Paula Hindemitha ve violové literatuře 20. století ojedinělé. Suita je věnována českému violistovi Jiřímu Heroldovi, který ji také premiéroval 14. dubna 1930 v Praze na koncertě Spolku pro komorní hudbu. Téhož roku vyšlo dílo v nakladatelství Hudební matice Umělecké besedy v Praze a následující rok získalo spolu s Duem pro housle a violu cenu České akademie.
Violisty velmi oceňovaná Suita nyní vyšla v reedici (v nakladatelství Bärenreiter Praha je to vydání první).
Obsah:
Vycpálek Ladislav: I. Moderato assai
Vycpálek Ladislav: II. Con moto
Vycpálek Ladislav: III. Lento
Vycpálek Ladislav: IV. Allegro ma non tanto, poco rubato