Jan Ladislav Dusík (1712-1812) prošel jako český hudební emigrant téměř celou Evropou. Uplatnil se jako varhaník a klavírní virtuóz, působil jako učitel a pořadatel koncertů. Vznik jeho skladeb pro harfu souvisí s pronikavým technickým zdokonalením harfového mechanismu, k němuž došlo na sklonku 18. stol. Cyklus šesti harfových sonatin napsal Dusík v graciózním pozdně rokokovém slohu. V drobných dvouvětých skladbičkách se důsledně střídají volná a rytmicky oživenější část. Dílo vyšlo poprvé tiskem v Paříži u firmy Ěrard roku 1802. Tento pařížský tisk byl zároveň předlohou našeho vydání - editorka Marie Zunová zde kromě opravy zjevných chyb a úpravy notového obrazu doplnila prstoklady a pedalizaci, frázování a dynamiku, jež jsou v původním tisku jen spoře označeny. Titul je součástí ediční řady Musica Antiqua Bohemica.
Publikace vložená do košíku: